Vietnam je země, kde fungují dodnes desítky království
Nemyslím ovšem královské paláce, ale království v přeneseném slova smyslu.
Nedávno jsem v mém článku popisoval, proč fungují u nás tak dobře vietnamské večerky s tím, že to není vždy proto, že by byli Vietnamci pilní jako včeličky.
Jedním ze základních vlivů na chování Vietnamců je totiž jejich velmi malá kreativita. To neplatí jenom pro Vietnamce, to platí obecně v Asii. Samozřejmě z tak obrovské země jako je Čína, z velmi vyvinutého Japonska, Koreje, … přichází spousta nápadů, ale v poměru obyvatel ve srovnání s Evropou nebo Spojenými státy je toto číslo velmi malé.
Tato asijská vlastnost je ale velmi dobře viditelná a seznámí se s ní každý turista, kdo vytáhne paty z měst, kdo projede kousek Vietnamu.
Čím je tato vlastnost viditelná?
Jak projíždíte Vietnam, najednou vás překvapí všude podél silnice se sušící dřevo, dýhy. Pak všude okolo vidíte kameníky vytesávající Buddhy, najednou vidíte u silnice desítky prodavačů s ananasy, jinde s pomeranči,.. a zase s melouny..
Tyto oblasti jsem začal nazývat královstvími. I když některá „království se tak už nazývají dokonce oficiálně, v deltě je to například kokosové království a v DakLak království kávy.
Při mých cestách jsem osobně poznal a navštívil tato království:
Kokosové království
Království kávy
Království dýh
Kamenické království
Sochařské království
Okurkové království
Království ananasů
Království cukrové třtiny
Království pohřebních uren
Pomerančové království
Království jídelních hůlek https://goo.gl/maps/4Yc8FXyo6XbnwkL69 Vesnice Ban Do, Thanh Mai
Ananasové království
Království kovářů vyrábějící nože
Království řezbářů nebo zde u Hanoje
Království pepře
Království tkadlen
Kaučukové království
Banánové království
Království výroby bambusových klecí na ptáky
Skoro neuvěřitelné, ale projížděl jsem i královstvím hřbitovů. Zde to bude mít ale jinou příčinu.
Jsem přesvědčený, že tento seznam zdaleka není celý. Jsou zde pouze ta království, která jsem sám navštívil.
Samozřejmě i my se setkáváme s určitými oblastmi. V místech, kde je dobrá hlína na keramiku, tam vyrostlo logicky hodně keramických dílen. Stejně oblasti, kde jsou dobré podmínky třeba na pěstování čaje, vinné révy, .. To zde ale není jediný důvod.
Vietnam není Evropa.
Proč tomu tak je?
Vietnamci se opičí. Vidí úspěšného souseda, tak se snaží být také úspěšnými. Moc neřeší, že by bylo dobré si vymyslet něco jiného, aby konkurence nebyla tak velká. A dále má vliv jejich spokojenost se životem a celková malá rozvinutost země. Lidé dělají totéž, co dělali jejich rodiče, prarodiče, jsou spokojení, nesnaží se zlikvidovat souseda konkurenta. Chtějí se mít dobře, ale neženou se za více a více, …jako my. Mimochodem všimli jste si, že třeba firmy u nás se umí jenom zvětšovat a případně zkrachovat? Neumí se zmenšovat.
Tato vlastnost Vietnamců se projevuje i na trzích.
Viděl jsem stát vedle sebe asi 5 žen, každá měla na jízdním kole koš plný melounů a tyto prodávaly. Stály vedle sebe, usmívaly se, bavily. A když jde někdo koupit meloun, prostě si náhodně nějakou z žen vybere, nebo jde rovnou ke svojí známé a u té nakoupí. Nepodbízejí se, nehádají se. Samozřejmě toto neplatí všude, ale to, že to vůbec existuje, říká mnohé.
Pokud se vám článek líbil, klidně klikněte, sdílejte, potěšíte a budu vědět, že to alespoň někoho zajímá.