Švábi ve Vietnamu a s tím spojený zážitek
U nás je šváb brán jako symbol špíny. Kdo doma má doma švába, je prase. Ono to má i logiku, protože švábi se u nás usadí právě ve vlhkých koutech, navíc těch, které koště hodně dlouho nenavštívilo. A když se k tomu připočte evropská, městská rozmazlenost, kdy někteří proskočí stropem, když vidí broučka, pavoučka, myšku, je rakce velká. Jak obrovské procento Čechů dnes už ani nevezme do ruky slepýše, housenku, slimáka. A chytit do ruky myš? No hrůza.
Šváb ve Vietnamu je téměř domácí zvířátko. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že se s ním setkáte. A to i ve velmi dobrých hotelích, restauracích, institucích ale i v domácnostech. Ve Vietnamu je extrémně vysoká vlhkost. Celkově je běžné se setkat s různou havětí, řvoucí mají gekoni lezoucí po stěnách jsou standard. Horší jsou ale třeba jedovaté stonožky. Vietnamci nemají problém s hmyzem, jako s jakýmkoliv jiným zvířátkem. Nevadí jim, a proto je také neřeší. Ano, hejno švábů znamená, že se tam opravdu dlouho neuklízelo. Ale jeden, dva švábi? No problem.
A zde začíná kontroverze, střed kultur. Evropané kteří jedou do Vietnamu jsou většinou mladí, ve věku okolo 30 let. Po tom, co se podívali do Evropy. A očekávají totéž.
V poslední době mě rozčílil jeden smutný zážitek. Cestovatelky objevily v kajutě na lodi v Ha Long šváby. Okamžitý obrovský problém, který provozovatel vyřešil tím, že se dohodl s jiným kapitánem a přesunul je na jinou loď. Jenže tam byl zase problém. Tam se dozvěděly, že zrovna jejich kajutou jejich předchůdců prý proběhla myška. Myšky i krysy jsou na lodi standard na celém světě. Jejich komplikovaná konstrukce s podpalubím je pro ně ideální. To český suchozemec ani netuší.
A nyní začalo haló. Vietnamka, která loď zprostředkovala (normálně jim jí objednala), je úmyslná lhářka, slíbila jim pěknou loď a nyní toto. Musí jim přece vrátit peníze. Nebo část. Za co? No přece za jejich psychickou újmu, mohly dostat psotník. A když jim peníze nevrátí tak jí udělají takovou „reklamu“, že od ní už ani pes kůrku v životě nevezme. Že jim to má ona zaplatit z vlastní kapsy nevadí. Je to přece její riziko podnikání.
To považuji za něco hrozného, srovnatelné s „peníze nebo život". Když nám nezaplatíš, zničíme tě. Klidně pro svoje „evropské normy“ ublíží druhým, "za trest" !. My na to máme „nárok“, tak jsme se to naučily v Evropě. Jenže ona není česká cestovka platící povinné pojištění, mající velmi vysoké ceny právě protože tato rizika jsou extrémní. Výrazně levnější cestování bez cestovky znamená i převzetí rizik. Dokonce jim ani nevadí, že to je mladá vietnamská holka s dítětem. A zdůvodňují to navíc, že ony jsou také chudé. Chudé? Když jedou na výlet do Vietnamu? Ještě neměly šanci poznat, co to je chudoba.
Zaplatily jsme a ne málo, tak chceme odpovídající službu. Jakou? Evropskou? Podle jakých měřítek?
V Singapuru jsem viděl šváby i v luxusním hotelu kde jsem byl ubytován. Prostě Asie.
Na jednu stranu je chápu, musím se je snažit pochopit. Také jsem byl nesvůj, když jsem viděl prvně v životě v Asii švába. Ony neznají Asii, jsou tam prvně, ale na druhou stranu právě proto je potřeba se seznámit předem s danou zemí, číst knihy, cestopisy, zážitky, seznámit se se zvyky, kulturou.
A navíc si myslím, že zmíněné dívky neviděly lodní kuchyni. Jsou stejné na všech lodích v Ha Long. To by opustily loď ihned.
To je ostatně jádro pudla. Asiaté mají jiné normy. Na trzích, v jídelnách, jsou myši, krysy, potkani, švábi, běžní. Ano, tam se neuklízí, je to standard. Proto mají Vietnamci i u nás kontinuální problém s hygienickými kontrolami.
Kuchyně pouliční jídelny. Ta lodní není o moc lepší.
Problém nastává, když Vietnamci začnou pracovat pro cizince. Jenže oni v životě v cizině nebyli, oni neznají naše myšlení, naše představy, naše normy. Provozovatel hotelu v Hanoji nikdy nebyl za hranicemi, už vůbec ne v anglosaském světě. Neví, že vidět pro nás švába je „hrůza“. Nikdy nebyl v evropském hotelu.
Jsou dvě cesty. Aby místní začal chápat švába jako něco absolutně neakceptovatelného nebo turista švába chápal jako normální ve Vietnamu.
Doporučuji, začít u sebe!