Rýžové koláče bánh chưng o svátcích Lunárního roku TET
Jak princ Lang Liêu díky vaření ke trůnu přišel anebo rýžové koláče bánh chưng
Oslava nového lunárního roku ve Vietnamu lze vzdáleně přirovnat k našim Vánocům. Určitě ne k našemu Silvestru. Je to svátek setkávání rodin, pohody, vaření, tradic.
A jako u nás na Vánoce pečeme cukroví, ve Vietnamu se připravuje, vaří, bánh chưng. Mám někdy problém s českým názvem, nejčastěji se používá název rýžový koláč.
Nesetkal jsem se s rodinou, která by tuto tradici nedržela. Pokud si bánh chưng sami neuvaří, tak si ho alespoň koupí.
Na první pohled se může zdát, že je příprava velmi jednoduchá ale vyžaduje poměrně velkou zručnost
V různých částech Vietnamu se jeho příprava trochu liší, ale základ je vždy stejný.
Hlavní složku tvoří rýže, a to gạo nếp, lepivá rýže. Ta se až tři dny předem namočí a následně důkladně propere. Podobně se připraví druhá složka, žluté mungo fazole. Třetí složkou je vepřové maso. Kus okořeněného (hlavně pepřem) bůčku.
Toto vše se balí do listů. Často se říká, že to jsou banánové listy ale to není pravda. Jsou to listy rostliny Dong z čeledi maranta, český název to nemá. Tyto listy se musí nejprve dobře omýt: Někde se i lehce předem povaří aby změkly. Hlavně je velmi důležité seříznout stonek, aby se při balení listy nelámaly. Všeobecně listy Dong se používají k balení potravin ve Vietnamu i mimo dobu TET.
Další a poslední důležitou složkou je naštípaný bambus. Tím se vše nakonec sváže. Na trhu je možné již rovnou na tyto rýžové koláče naštípaný bambus koupit, ale správná hospodyňka si ho naštípe sama.
To mimochodem považuji za obrovské umění. Já to zkoušel několikrát, nemyslím že bych byl manuálně neschopný, ale prostě tak dlouhé pravidelné a slabé bambusové pásky, které by se daly použít na zavázání, jsem nezvládl.
Tak jako se nepatrně liší podle oblasti složení, tak je i různý styl balení. Někdy se vše balí pouze do jednoduchých válečků, častěji ale do kostek. Ale příprava kostek má také odlišnosti, někde s používají dřevěné rámečky, jinde se jenom kříží listy, prostě se vše zabalí do válečku nebo do kostky. A to tak, že uprostřed je maso obalené fazolemi a nakonec rýží. Vše je potřeba pečlivě utáhnout tak, aby listy nepopraskaly ale zase kostka nebyla volná, aby neztratila hezký tvar.
Nakonec nastává poslední fáze, vaření. Vaří se vše ve velkém hrnci, okolo dvanácti hodin většinou na otevřeném ohni přes noc. Je to docela náročné neusnout a celou noc přikládat „pod kotlem“, voda přitom nesmí být moc horká, ne moc studená, prostě to musí být vychytané.
Takto uvařený bánh chưng vydrží poměrně dlouho. Jí se studený i teplý, je možné jej i trochu rozpéct na ohni.
Císař Lang Liêu... K tomuto tradičnímu jídlu se váže legenda
Údajně jednoho dne začal císař Hùng Vương VI řešit, komu ze svých 18 synů přenechá trůn. (někde se píše 18, jinde 21, jinde 22.. ono je to asi jedno)
A nenapadlo ho nic lepšího, než vymyslet kuchařskou soutěž. (asi měl svůj názor jaké dovednosti jsou pro vládnutí nejdůležitější)
To by nebyla bajka, aby neměla hezkou pointu. 17 synů se rozjelo shánět co nejlepší pokrmy, ingredience a pouze Lang Liêu zůstal doma. Bajka praví že byl nejchudší, a tak nemohl. A jak už to chodí (výhradně ale v pohádkách), tak nejchudší bývá nejchytřejší a bere vše. V noci se mu zjevil duch a poradil, že musí něco uvařit z toho co má doma, z rýže a vepřového, no a on to ještě dochutil fazolemi,,…. A už seděl na trůnu.
Zaujalo alespoň trošičku? Neváhejte dát like, potěšíte že to nesepisuji zcela zbytečně
