Setkávám se s dotazy, jak je to ve Vietnamu s opiem? Mohl bych si to tam někde vyzkoušet? Vím, že zvlášť mladí chtějí vyzkoušet zakázané a mnozí to - skryti tisíce kilometrů od domova - také dělají. Už samo slovo opium zní exoticky, voní dálkami a vdechnout opiový kouř jako vzpomínku si snad přeje každý.

 

Drogy ve Vietnamu jsou, dnes asi jako všude na světě. Nebudu se zde rozepisovat, co vše a za kolik se ve vietnamském podsvětí dá koupit, zkušený feťák opravdu nejsem. Produkce a distribuce drog je v dnešním Vietnamu velmi tvrdě trestána (včetně trestu smrti) s výjimkou tolerovaného betelu. Avšak černé zoubky už v módě moc nejsou (v minulosti byly), a tak užívání betelu upadá. 

Opium si ve Vietnamu (a nejen tam) prožilo doby neomezeného rozmachu a mělo obrovský vliv na ekonomiku a politiku celého regionu.

Avšak časy se změnily. Usmívám se, když si vzpomenu na svou vietnamskou kamarádku, když jsem si jí u makového pole nedaleko Prahy při její návštěvě Evropy zeptal: máte u vás také mák? Tehdy odpověděla, máme, ale už velmi málo, policajti to čím dál více hlídají.

 

Opium se získává z máku setého, k získávání opia jsou však vhodné pouze některé druhy máku. Na tobolkách nezralých makovic se pomocí speciálního nože vytváří mělké zářezy, ze kterých vytéká lepkavá tekutina – latex. Ten na vzduchu rychle tuhne a mění se na tvrdou tmavohnědou hmotu – opium, které v tomto stadiu obsahuje 10 až 15 % morfinu. Opium se z makovic seškrabuje a tvaruje do briket o hmotnosti 0,5–1,5 kg, popř. se tvaruje do bochníků. 

Opium se dá kouřit, může být v tabletách nebo pít extrakt  se slupek makovic. 

Opium patří k nejstarším známým drogám. V Evropě se široce používalo jako lék proti bolesti a poté, co z něj byl v roce 1898 úspěšně izolován morfin, došlo k narození heroinu. 

Za masové rozšíření opia v Asii mohou Angličané a Francouzi. Ve Vietnamu v určitou dobu holdovala opiu až čtvrtina mužské populace. Ovšem drogy jedněm přinášejí obrovské peníze, zatímco druhým ničí životy. 

Ale v čem se opium lišilo od ostatních drog? Tím, že z obchodu neměly původně prospěch žádné drogové mafie, ale anglické a francouzské koloniální vlády.

Na jejich omluvu je potřeba uvést, že opium bylo primárně skutečně produkováno pro lékařské účely.

Později se ale vše nějak zvrtlo. Opium se stalo zlatou žílou JV Asie.

Historie opia v Jihovýchodní Asii je dlouhá a nedá se zde v krátkém článku popsat. Zcela zásadní zlom ale začal za doby rozvoje Francouzské Indočíny, kdy produkce mnohonásobně vzrostla. Francouzi si existenci tohoto generátoru zlata uvědomili a notně ho přiživili. 

 

V roce 1861 francouzští obchodníci dokonce zřídili opiovou továrnu, jejíž budova dodnes stojí v Saigonu v ulici 74 Hai Ba Trung. Dříve Rue Paul Blanchy. A předtím Rue Naitonale, předtím Rue Imperiale a ještě předtím  jednoduše Rue Nr. 14. Je to jedna z nejznámějších tříd v Saigonu.  V továrně se nezpracovávala surovina z makovic pouze z Vietnamu, ale především z Indie a Bengálska, dnešního Bangladéše. Produkce opia byla řízena Francouzi a byla zatížena 10 % dani. Říká se, že to byl promyšlený plán generálního guvernéra Indočíny Doumera (který se stal později francouzským prezidentem) a v letech koloniální vlády 1882 - 1910 příjmy z opia tvořily až 30% všech příjmů Francouzské Indočíny. Ještě v roce 1938 příjmy z opia tvořily 15% celkových koloniálních příjmů. 

Francouzové tak následovali Angličany, kteří často i proti vůli místních zakládali maková pole v Indii a vyprodukované opium dodávali především do Číny, což vedlo k opiovým válkám ještě v druhé polovině dvacátého století.  

Vypuknutím druhé světové války se situace ve Vietnamu příliš nezměnila. Koloniální francouzští úředníci ve Vietnamu se přiklonili k francouzské vichistické vládě a začali kooperovat s Japonci. Ti sice převzali oficiálně moc nad Vietnamem, ale nechali Francouze dál spravovat zemi. Francouzi si tak zachovali svoje židle a Japonci měli Vietnam bez práce a starostí. Avšak celkově Francouzům ve válce trochu sklapl hřebínek, neboť přišli o možnost získávat opium z Indie, která zůstala v moci Angličanů. A tak začali hledat možnost, jak produkovat opium jinde a začali Vietnam pokrývat makovými poli.  

Po kapitulaci Japonska tato situace pokračovala - dodávky z Indie se neobnovily, neboť ta si navíc také prožívala osvobozenecký zápas vedený Gándím. 

 

Ale Francouzi začali mít důležitější starosti než opium. 

Na severu v den kapitulace Japonska vyhlásil Ho Chi Minh svobodný nezávislý Vietnam, což Francouzi odmítli akceptovat. A rozpoutal se dlouhotrvající zápas s navrátivší se francouzskou armádou. Ve známé bitvě v Dien Bien Phu v roce 1954 byli Francouzi definitvně poraženi a tak téměř po 100 letech, po okamžiku, kdy v roce 1858 první dělové koule vystřelené z fracouzských lodí začaly dopadat na dnešní území Vietnamu, skončila nadvláda Francouzů. A tak skončila i jimi řízená produkce opia.

 

Na rozdíl od francouzských kolonizátorů se vietnamští nacionalisté, Viet Minh, postavil proti pěstování opia, ale jak už to bývá, vedle morálky existují také peníze.

 

Protože v oblasti Rudé řeky bylo pěstování makovic důležitým zdrojem obživy, nebylo možné s ní skončit ze dne na den. Proto se nastupující VietMinh po bitvě v Dien Bien Phu snažil kontrolu převzít. Ale Vietnam se už ponořil do další dlouhotrvající války a nestabilní situace v době vzájemných zápasů umírajících kolonizátorů, komunistů, nacionalistů, ale i nepřátel komunistů, nahrála místním bosům.

 

Začali vyrůstat lokální opioví vládci, které nekontrolovaly vlády, nebyli zatíženi daněmi a klidně si budovali svá opiová impéria. Mezi nimi vynikali Hmongové. Začala druhá zlatá éra opia.

A tak se stal centrem produkce opia po Afghánistánu tzv. zlatý trojúhelník, na křižovatce Číny, Laosu, Thajska a Myanmaru.

Vietnam se do konce minulého století někdy do produkce zlatého trojúhelníku počítal, především oblasti Son La a Lai Chau. Maková pole ale byla rozšířena i v oblastech Nghe Son a Lao Lai. Tamější produkce byla hlavně záležitostí hmongské menšiny, která produkovala 75% opia, o zbytek se dělily menšiny  Dao, Thai, Kho Mu, Tay, Nung, Kinh, Muong a Han.

Celá šedivá oblast zahrnuje opiové oblasti na konci minulého století, černě centra produkce. 

 

Opium bylo v určité době pro některé země něco jako ropa pro Saudskou Arábii. Ještě za rok 1990 činila odhadovaná produkce opia ve Vietnamu 90 tun. Avšak vietnamská vláda věnovala potlačení opiové produkce velké úsilí a navíc s Hmongy měla komunistická strana nevyřízené účty za jejich podporu Američanů v době vietnamské války. 

Za zlomový okamžik ve Vietnamu se dá považovat přelom století, kdy se po velmi dlouhé době produkce opia konečně zastavila. Vietnam, jako jedna z mála zemí v oblasti úspěšně potlačil jeho nedovolenou produkci. I když se můžeme s opiem ve Vietnamu setkat dodnes, je to skutečně výjimečně, a to pouze v horách, ve velmi vzdálených oblastech. A to ještě spíše s nápojem v podobě v lihu nakládaných makovic spíše než s kouřením opia. Neboli skutečně přežil pouze betel. 

 

Dnes produkce opia stále prosperuje na severu Barmy, zmítající se desetiletí v zápase mezi armádou, demokraty, nacionalisty, muslimy, případně lokálními kmeny. Pro zakázanou produkci drog je nestabilní situace to nejlepší. 

V současné době je ve Vietnamu výroba opia a obchodování s ním velmi závažným trestným činem. Vietnam má jedny z nejpřísnějších drogových zákonů na světě. Osobám usvědčeným z držení nebo pašování více než 600 gramů heroinu nebo více než 2,5 kilogramu metamfetaminu hrozí trest smrti.

Vietnamci mají skutečně obrovský strach. Když jsem byl jednou Hmongy pohoštěn zajímavým nápojem, můj průvodce dostal až po několika dnech odvahu mne sdělit, že to byly v lihu louhované makovice.  A zvlášť upozornil, že se o tom nesmím nikde zmínit. Snad mi promine, ale sám už ani nevím, kde to přesně bylo. Pouze že to bylo někde v horách SonLa. 

 

A víte proč kuřák vždy při kouření leží?

Nabízí se myšlenka, že to s ním šlehne. Omyl. Není tomu tak. V roce 2022 jsem se ke kuřákovi opiea dostal a měl příležitost si i dát pár čoudů. Opium samo nehoří, ale spaluje se nad kahanem. A aby mohl kuřík udržet vzdálenost nad knotem, musí si podepřít loket s dýmkou. A to jde pouze vleže.  Do dýmky natlačí opium opiovou jehlou. 

 

Související zde o kouř ení ve Vietnamu 

 

Zpět na zajímavosti - blog

 

Zaujalo? Jestli ano, klikněte na like, uděláte radost. Docela to dalo práci sehnat a vyznat se v informacích. 

 

 

Hlavní zdroje 

https://www.cambridge.org/core/journals/modern-asian-studies/article/cultivating-subjects-opium-and-rule-in-postcolonial-vietnam/6179DD3E7F977B76868617CBB2155984

https://fileserver.idpc.net/library/2012%20Windle%20-%20opium%20in%20Viet%20Nam%20-%20pre-print%20copy.pdf