Motorveslo, long tail engine
Motorveslo, long tail engine
V celé jihovýchodní Asii se setkáváme s typickým lodním motorem s dlouhou hřídelí. Každému se hned začne honit v hlavě, proč tomu tak je. Důvodů je celá řada.
Především jeho konstrukce je velmi jednoduchá. Tyto lodní motory si v minulosti lidé stavěli sami, poslední roky je ale řada výrobců, nejvíce v Číně, Koreji a Japonsku. Pro jeho stavbu je použit obyčejný automobilový benzinový nebo dieselový motor.
Motor je namontován na základní desce na zádi lodi a může otáčet o 180 stupňů, což umožňuje velmi dobré řízení lodi. Přímo na klikovou hřídel je namontována hřídel s vrtulí bez jakéhokoliv převodu. Hřídel u větších motorů bývá uvnitř trubky. Absence převodovky výrazně zjednodušuje celou konstrukci. Souběžně s hřídelí bývá slabší trubka pro chladicí vodu tlačenou náporem vrtule. Pod vrtulí bývá ostruha.
Motor je uložen tak, aby byl ve váze, a tak je možné i s velice těžkám motorem (100 - 200 kg) velice lehce manipulovat, otáčet, zvedat hřídel z vody.
Tento motor ani nemá nevýhody. Snad mimo toho, že je trošičku nebezpečný, ale to v Asii nikoho nepálí.
- Jedná se o jednoduchý motor bez nutnosti speciálních dílů a tudíž je velmi jednoduše opravitelný
- Lodě mohou plout ve velice milých vodách, a to i v kamenitých peřejích. Hladiny v tropických oblastech bývají navíc pokryté rostlinami, vodním hyacintem
- Vrtule má ostruhu a protože je motor ve váze, při nárazu ostruhy na dno stačí minimální síla k zvednutí vrtule. A to i v případně těžkých dieselových motorů
- Zařazení “neutrálu” umožňuje pouhé zvednutí hřídele s vrtulí z vody
- Vrtule se velice lehce čistí vyzvednutím a otočením celé hřídele do lodi
- Nejsou nutné žádné zásahy do dna lodě
„Motorvesla“ v České republice.
V současné době můžete na takový motor narazit v nějakém válečném muzeu. Tyto motory se totiž používaly i u nás, hlavně v době druhé světové války jako invazní čluny, které připluly až do Prahy. Tyto čluny dodnes existují, používají se jako plovoucí loděnice, má je Tatran Vyšehrad a Motorlet na Císařské louce. K jejich pohonu se používaly právě motorvesla. Ještě v roce 1974 bylo možné loď s takovým motoveslem vidět na Vltavě.
Více ale si ale jistě pamětníci vzpomínají na velmi oblíbené malé dvoutaktní motory Tummler o objemu 75 ccm z bývalé NDR, které sloužily k pohonu pramic a kánoí.
V celé jihovýchodní Asii se setkáváme s typickým lodním motorem s dlouhou hřídelí. Každému se hned začne honit v hlavě, proč tomu tak je. Důvodů je celá řada.
Především jeho konstrukce je velmi jednoduchá. Tyto lodní motory si v minulosti Asiaté stavěli sami, poslední roky je ale řada výrobců, nejvíce v Číně, Koreji a Japonsku. Pro jejich stavbu bývají použity obyčejné automobilové benzinové nebo dieselové motory.
Motor je namontován na kloubu na základní desce na zádi lodi a může se otáčet o 180 stupňů, což umožňuje velmi dobré řízení plavidla. Přímo na klikovou hřídel je namontována hřídel s vrtulí bez jakéhokoliv převodu, absence převodovky a spojky výrazně zjedodušuje celou konstrukci. Hřídel u větších motorů bývá uvnitř trubky. Souběžně s hřídelí bývá slabší trubka pro chladicí vodu tlačenou náporem vrtule. Pod vrtulí bývá ostruha.
Motor je uložen tak, aby byl ve váze, a tak je možné i s velice těžkým motorem (100 - 200 kg) velice lehce manipulovat, otáčet, zvedat hřídel z vody.
Tento motor ani nemá mnoho nevýhod. Snad mimo toho, že je trošičku nebezpečný, ale to v Asii nikoho nepálí.
- Jedná se o jednoduchý motor bez nutnosti speciálních dílů a tudíž je velmi snadno opravitelný
- Lodě mohou plout ve velice mělkých vodách, a to i v kamenitých peřejích. Hladiny v tropických oblastech bývají navíc pokryté rostlinami, vodním hyacintem
- Vrtule má ostruhu a protože je motor ve váze, při nárazu ostruhy na dno stačí minimální síla k zvednutí vrtule. A to i v případně těžkých dieselových motorů
- Zařazení “neutrálu” umožňuje pouhé zvednutí hřídele s vrtulí z vody
- Vrtule se velice lehce čistí vyzvednutím a otočením celé hřídele do lodi, což je v oblastech s vodním hyacnitem velmi důležité.
- Nejsou nutné žádné zásahy do dna lodě
Motorvesla v České republice
V současné době můžete na takový motor narazit v nějakém válečném muzeu. Tyto motory se totiž používaly i u nás, hlavně v době druhé světové války pro invazní čluny, které připluly až do Prahy. Tyto čluny dodnes existují, používají se jako plovoucí loděnice, mají je jachetni kluby Tatran Vyšehrad a Motorlet na Císařské louce. K jejich pohonu se používaly právě motorvesla. Ještě v roce 1974 bylo možné loď s takovým motoveslem vidět na Vltavě. Na obrázku motorveslo typu MV 16K.
Pamětníci si ale vzpomenou spíše na velmi oblíbené malé dvoutaktní motory Tummler o objemu 75 ccm z bývalé NDR, které sloužily k pohonu pramic, kánoí a plachetnic.
Tyto motory se ale dnes neomezují na Jihovýchodní Asii. Můžete se s nimi setkat i v USA, všude, kde je mělká voda.
Zajímavé? Klikněte na like potěšíte.
