HaLong jaký turisté neznají, uhlí ve Vietnamu
Uhlí ve Vietnamu – negativa velkého hospodářského růstu Vietnamu.
Víte, že HaLong (provincie Quang Ninh) je největši ložisko uhlí ve Vietnamu?
Je něco jako mostecká hnědouhelná pánev ? Všude v okolí jsou obrovské díry povrchových dolů.
Návštěvníci odplouvají na lodích do překrásné oblasti skal z městečka HaLong a netuší, že pár metrů za nimi se rozprostírá nejšpinavější část Vietnamu.
Zatímco Evropa nyní prochází velkými změnami v souvislosti s přechodem na energie co možná nejméně zatěžující životní prostředí, Vietnam a okolní země procházejí zcela opačnou fází.
Obrovský hospodářský růst, který Asii provází, výrazně zvýšil poptávku po energiích. A Vietnam se dlouhodobě potýká s jejím nedostatkem.
Většina elektrické energie ve Vietnamu byla dosud z vodních zdrojů. Ale současný hospodářský růst zvyšuje nároky na energie přibližně o 8% ročně, což je „strašné číslo“. A tak se staví tepelné elektrárny na uhlí, za posledních 10 let se spotřeba uhlí ve Vietnamu zpětinásobila.
Původní plány výstavby jaderných elektráren skončily v roce 2016, kdy byl jaderný program z důvodu bezpečnosti a obrovských investic s velmi dlouhou návratností zcela zastaven. Přestože Vietnam již v roce 2010 podepsal dohodu s Ruskem na výstavbu 14 reaktorů a následně další s Japonskem a Jižní Koreou.
Obnovitelné zdroje energie mimo výše uvedených vodních elektráren se sice ve Vietnamu již také jsou (solární a větrné), ale výsledná energie je pro Vietnam drahá a v žádném případně nemůže pokrýt tak obrovské nároky na nárůst požadavků.
Ve Vietnamu jsou také naleziště ropy a plynu. Jsou ale omezené, a tak zatímco do roku 2018 Vietnam ropu a plyn vyvážel, nyní nestačí ani vlastní spotřebě a začal jí naopak dovážet. Navíc zdroje ropy jsou každoročně slabší.
Zbývají tedy uhelné elektrárny, které dnes pokrývají ca 40% výroby elektrické energie. Těchto je již ve Vietnamu dvacet s celkovým výkonem přes 13 000 megawattů (MW).
Ve Vietnamu se v současné době těží asi 45 mil tun uhlí ročně, což se rovná přibližně produkci České republiky. To ale pro zemi s desetkrát větším počtem obyvatel než ČR nemůže stačit a tak se ještě menší část uhlí dováží. Ale je předpoklad, že tento dovoz brzy převýší domácí těžbu.
Dovozu napomáhá obrovský propad cen uhlí na světových trzích v důsledku snižující se poptávky ve vyspělých zemích. Hlavní exportéři uhlí v okolí jako Rusko, Austrálie a Indonésie původní dovozce, především Japonsko a Taiwan, nyní nahrazují Čínou a Vietnamem.
Vietnam si však uvědomuje, že toto nemůže být konečné řešení, uvědomuje si i zvyšující tlak na ekologii. Dnes staví čtyři plynové elektrárny, dále solární elektrárny v deltě Mekongu a zvlášť na severu se staví další a další přehrady pro vodní elektrárny.
Vedle vodních elektráren, které zvlášť na severu jsou významným zdrojem elektrické energie, jsou ale solární a plynové stále spíše symbolické.
Uhelné doly
Na celém území Vietnamu je okolo třiceti hlubinných a dvaceti povrchových uhelných dolů, z toho většina na severu.
Základem těžby ale je ale uhelná pánev v provincii Quang Ninh s největšími doly právě v oblasti HaLong.
Většina návštěvníků v této oblasti netuší, že se nachází těsně vedle obrovských dolů.
Primitivní těžba
V této oblasti se uhlí těžilo již za doby Francouzské Indočíny. Těžba byla dlouhá léta velmi primitivní, ruční, ale později se začaly používat parní bagry. Tato jednoduchá těžba, i když dnes s moderními bagry především z Japonska a Koreje v povrchových dolech ve Vietnamu, vlastně existuje dodnes. S nasazením korečkových rypadel podobně jako se těží u nás, jsem se ve Vietnamu dosud nesetkal.
Ale v okolí hlavních dolů se stále můžeme setkat s velmi primitivním dolováním, spíše sběrem uhlí na kterém se podílí v hojné míře také ženy.
Ona i taková návštěva povrchového dolu může být zážitek. Hlavně poznání života, poznání Vietnamu "zevnitř".
Článek je z roku 2021 a protože se Vietnam velmi rychle mění, čísla určitě nejsou exaktní. Také zdroje se mírně liší. Ale základní obraz o situaci článek dá.
