Cestovka versus individuální cestování
Cestovní kanceláře vozí nejčastěji turisty po "TOP" místech, známých, která jsou lákadlem. A tato místa jsou dnes přeplněná. Proto NE s cestovkou.
Úvodní obrázek je samozřejmě extrém. Největší problém cestování do vzdálenějších krajin je, že cestovatelé jezdí do dané destinace obvykle pouze jednou v životě. Tak chtějí vidět to „nejdůležitější“. Tím se o těchto místech ještě více píše, stávají se ještě většími taháky a cestovky je mají v programu. A individuální cestovatelé je kopírují. Nevyužijí šance, jakou mají. Přitom je stále ještě obrovské množství krásných míst, často i zajímavějších, nežli „úředně“ zajímavá místa. Vrací se často zklamáni z obrovského množství turistů.
Většina baťůžkářů zkopíruje programy cestovek, zabukují si hotely a dálkovou dopravu a jedou. Ano, cestují v Asii výrazně levněji, ale nezažijí co by mohli zažít. Podívejte se znovu na obrázek. Na lodičce s domorodci. Tak má vypadat individuální cestování.
Pokud si toto neuvědomíte, tak můžete dopadnout takto (já tak totiž také v minulosti dopadl)
Rozhodnout se, zda z cestovkou není vždy jednoznačné a závisí na více faktorech
Cena
Do dovolenkových destinací na jihu Evropy je cestovka dokonce často výrazně levnější. Cestovka je spojena s leteckými společnosti, s hotely za ceny, ke kterým se jako individuální cestovatel nemáte šanci přiblížit. Jiná situace ale bude při cestách třeba do Asie, kde cestovky využívají normální lety a ubytování. K tomu přibývá výrazný nárůst rizik a různých problémů, které cestovka zohlední. Tam při podobném standardu může být zájezd s cestovkou třikrát, i vícekrát dražší. Navíc využívají (zneužívají) podvědomého strachu cestovatelů, protože předtím nikdy tak daleko od domova nebyli, mají zcela zbytečný strach. Ale při individuálním cestování zase ušetřené peníze utratíme jinak, abychom si dovolenou více užili. Najmeme si lokálního průvodce, auto, motorku... Při cestách do Asie bych cestovku doporučoval výhradně a jenom starším, kteří neumí anglicky a kteří chtějí vidět pouze významné památky, stavby, těm, kterým vysoká cena nevadí. Cestovky, které se chlubí češtinou, jsou navíc ještě dražší. Malá konkurence, vysoké ceny. Podle ceny se řídí většina baťůžkářů v Asii.
Pohodlí
Určitě cesta s cestovkou je s nejmenšími starostmi. Hotely jsou lepší, cestovky nechtějí problém. Určitě je dobrá pro toho, kdo si chce odpočinout po práci. Nemyslím odreagovat, ale odpočinout. Vypnout mozek, nestarat se. Nevadí, že musí poslouchat. Nevadí, že je součástí velké skupiny. Chce se do dané destinace dostat. Chce starost přenechat za peníze druhým.
Čas
V dnešní uspěchané době chceme dovolenou v limitovaném čase využít co nejvíce. Nemyslím zde toho stihnout co nejvíce. Ale eliminovat časy čekáním na dopravu, někde ve frontě, sháněním ubytování. A k tomu je potřeba ještě přičíst čas studia dané destinace před cestou. Pro individuálního turistu je čas ztrávený na pročítání různých cestopisů, rádců, přípravě, často i delší, než samotný výlet. Cestovka má vše zorganizované, na letišti čeká autobus, ten vás odveze ve správný čas na daná místa, přeloží na loď , auto,.. Čas nahrává jednoznačně pro cestovku. Jenomže je nutné si uvědomit, je čas ztrávený na cestě opravdu zbytečný? Viz níže.
Navštívená místa
Cestovky se jednoznačně zaměřují na TOP. Jsou to taháky, mají tam vyzkoušené hotely, znají to tam, mají nejméně starostí, nevíce to „funguje“. Zde je právě největší chyba individuálních cestovatelů, že tato místa kopírují. Nevyužijí té obrovské šance, jakou mají. Zde doporučuji se nějakému místu, co se vidět „musí“, nevyhnout, jako např. Angkor v Kambodži. Ale druhé místo má být jiné. Pak vzít auto, motorku a odjet kamkoliv. Kamkoliv do skutečné Kambodži. Stejně ve Vietnamu. Alespoň jedno místo má být trochu „adventures“.
Ale co je ještě důležitější. Individuální cestovatelé zcela podceňují význam přesunů. Nejraději by se mezi danými místy nějakým kouzelným způsobem transponovali. Aby neztratili čas. Ale tento čas není ztracený. Jízda v přeplněném vlaku v Indii nebo v nacpaném lokálním autobusu ve Vietnamu, kde vám dají na klín třeba malého Vietnamčíka, pro vás bude větší zážitek než vidět HaLong. Zde další medvědí službu dělá Internet. Cestovatelé si bookují hotely a dálkové dopravy. Kde se setkají zase jenom z turisty, nepoznají danou zemi. Zde zase doporučuji. Alespoň na část využít lokální dopravu. A půjčit si auto nebo motorku a jet do okolí. Mimo města, zůstat na nějakém místě, dva, tři dny. Seznámit se s místními, jít s nimi orat pole, zúčastnit se života v nějaké rodině, Opět to budou vaše největší zážitky. Všimnete si úvodního obrázku. O tom má být individuální cestování.
Podle zájmu
Koho zajímají stavby ve městech, význačné památky, chce jich vidět co nejvíce a dozvědět se co nejvíce, pro toho je cestovka řešení. Při individuálním cestování, navíc bez průvodce, nemáte šanci toho tolik stihnout. Zde má velký vliv destinace. Určitě jiné je to při prohlídce v Paříži a jiné v horách u menšiny Dao v Severním Vietnamu. A Vietnam není moc o památkách, stavbách. Vietnam je především o životě. A ne jenom vidět políčka, příbytky, ale hlavně vidět příbytky zevnitř, vidět jak žijí, pracují,.. to vůbec nelze s cestovkou. Zkuste si představit že se 6 a více lidí nahrne k někomu domů.
Moje doporučení
Již 10 let cestuji po JV Asii, kde trávím měsíce ročně. Projel jsem několikrát oblast od Indie po Filipíny, většinu času ale trávím cestováním po Vietnamu. To mne umožnilo získat pár poznatků o cestování se kterými se chci podělit.
Navštívit JV Asii s cestovkou doporučuji pouze skutečně výjimečně a to jenom v případě, že pro vás nejsou peníze problém, kdy chcete vidět nejdůležitější místa (Angkor, Hanoi, HaLong, Saigon,..) máte na to max 10 dní. Uvědomujete si, že JV Asii ale nepoznáte, a už vůbec ne život. Ve všech ostatních případech doporučuji jet sami. Pokud ve skupině (max 4 lidi, výjimečně 6), tak výhradně s lidmi, kamarády, které dobře znáte.
Individuální cestování ve Vietnamu je velmi bezpečné, a hlavně velmi jednoduché. Dokonce jednodušší než v Evropě. Nic nemusíte rezervovat předem, v každém hotelu vám poradí, zajistí, Vietnam je zemí provizí.
Na internetu je pár webů o Vietnamu, ale ty jsou v absolutní většině spojeny s byznysem, s cestovkami, bookingem, žijí z reklam. A protože se snaží být zajímavé, zase popisují TOP. Mimochodem proto se snažím aby se tento web lišil. A nevyhýbal se negativům.
Proto
nejenom prostudovat weby, ale hlavně pročíst cestopisy. Weby jsou opisované, cestopisy ale jsou konkrétní zážitky podle skutečnosti. Co vám je platná reklama na národní park, že tam jsou kormoráni a přitom nemáte šanci je vidět. Ale pozor, většina jich je baťůžkářů, cestující mezi městy, tzn. musíte je hodně vyselektovat. Cestopisy jsou ale nejlepším zdrojem informací. Pokud se týká informací o Vietnamu, samozřejmě nejzajímavější informace jsou ve vietnamštině. Ale i v angličtině se dá najít pár zajímavých informacích o neturistických místech. Je je potřeba věnovat maximum času studiu dané destinace.
Pokud je někdo tak líný, že na FB napíše, „jedu do Vietnamu, co mi doporučíte?“ pro toho mám odpověď : Jdi na roh do cestovky a kup si zájezd.
Na druhou stranu ale pokud jste už starší, nejste tak hladoví po určitých místech a hlavně (!) máte čas, pak zase studium tak důležité není. To platí zvlášť pro důchodce. Prostě někam jedou a čekají na náhodu. A ta vždy přijde Já osobně se tím dnes hodně řídím. Vyberu si oblast, stáhnu off line mapu do telefonu, zapnu GPS, sednu na motorku a jedu.
Je pravda, že jet na neturistická místa, o kterých nic nevíme, je někdy náročnější. Já jsem třeba strávil hodě času při řadě cest, než jsem prostudoval oblast NghiaLo, kde jsem dnes schopen odvážnějším turistům odporučit.
Pokud máte hodně času, vezměte motorku a jeďte na velký okruh. Ale nesnažte se propojit jenom velká města hlavními silnicemi. Máte GPS, sjeďte z hlavních silnic. Vydejte se cestou o které nic nevíte. Odbočte na místa, o kterých se moc nepíše.
Pokud máte méně času, jeďte busem a na daném místě si alespoň půjčte motorku a jeďte do okolí. Pokud to nezvládnete, najměte si moto taxikáře
Pokud máte obavu i z toho a jste skupinka 4, skutečně max. 6, najměte si auto. Protože to může zastavovat, neuvidíte jenom města. Někde zastavte a vydejte se pěšky. Vyjde vás to pak jako zájezd s cestovkou, ale bude to o něčem jiném.
Snažte se někde domluvit na přespání u lidí doma. Existují homestay. Neturistická homestay jsou samozřejmě nejlepší. Pokud to jde, vyhněte se různým Booking. Pro první noc v Hanoji, Saigonu ano, ale snažte se hledat ubytování přímo na místě. Jinak zase skončíte v turistických hotelích, navíc drahých. Pouze jednou za 10 let se nám stalo, že jsme ubytování nesehnali. V Indonésii. Holka, která nás bezradné našla a vzala k sobe domú, nám připravila největší zážitek z celé cesty, který jsem si z Indonésie přivezl.
Průvodce
A hlavně nebojíte se najmout průvodce. Průvodce není „zbytečný“. Vietnam je tak diametrálně jiná kultura, že budete hodiny poslouchat o životě s otevřenou pusou. Dozvíte se věci, o kterých jste neměli tušení. Ideálně od známých, na doporučení. Je nesmysl sdělení, byl jsem ve Vietnamu a nepotřeboval jsem průvodce. Ano, nepotřeboval ho na sehnání ubytování a dopravy. Ale Vietnam nepoznal, nic se nedozvěděl. Průvodce ale musí (!) být místní. Po mém cestování bych také mohl napsat, že ho nepotřebuji. Ale já ho potřebuji, skoro vždy jezdím s místňákem. Je to o něčem jiném.
Na závěr dva významné triky cestovek
- Cestujete s malou skupinou. Obvykle za malou skupinu ale myslí 8-12 klientů. To je strašně moc na cestování po Asii. V Asii je veliká skupina 6. Ideální dva, max 4 cestovatelé.
- Uvidíte celý Vietnam (Filipíny, Indii,… ) Protáhnou vás nejlépe letecky mezi největšími městy, mezi nejvýznačnějšími památkami. Z dané země, ze života nepoznáte vůbec nic. Například inzerují, poznáte celý Vietnam z Hanoje do Saigonu. To je ze špatných řešení to nejhorší. Mezi těmito místy nejsou žádné minority, žádná rýžová terasovitá políčka, žádná delta,.. Pouze turistická města ve středu Vietnamu
plány různých cestovek .. všechny stejné
Zajímavé související odkazy
Kam za rýžovými terasovitými poli
Pokud se vám příspěvek líbil, klikněte prosím na like, potěšíte. Budu vědět, že jsem to nevypotil zbytečně
