Lokalita se také někdy nazývá Vietnamský Angkor (který je v Kambodži, největší chrámový komplex na světě)

 

Toto místo náleželo ke království Champa a jednalo se o důležité centrum země, která byla vybudována v období mezi 4. století až 13. století. Nachází se v místech, kde se rozprostírá hustá džungle, a tak vás nejprve omráčí vysoká vlhkost mísící se s horkem a dusnem.

 

Základním náboženstvím zde byl hinduismus, a království bylo pod silným vlivem Indie a Jávy. Celou lokalitu tvoří chrámy, které jsou postaveny z červených cihel spojovaných kaučukem a které na pozadí všude přítomné zeleni dobře vynikají. Každý chrám má kamenné oltáře na obětiny, které jsou bohatě zdobeny hinduistickými výjevy a symboly. Opuštěnou lokalitu nalezli v roce 1890 Francouzi, kterým se podařilo postupem doby zachránit 15 staveb. Celý areál se rozprostírá na dost velkém území a archeologové jej vhodně rozdělili do skupin, které zároveň korespondují s obdobím největšího rozkvětu Champy. Skupina B tak pochází ze 4. století, skupina C z 8. století a skupina E z 10. století. Skupina A pak byla nenávratně zničena americkým bombardováním během vietnamské války. Po té tu také zůstaly původní americké džípy, které pomáhají s přepravou.

 

Postupně v údolí vyrostlo až 70 staveb. Mocenské hlavní město hinduistické říše leželo v asi deset kilometrů vzdáleném městě Tra Kieu (vietnamský název, původní jméno znělo Simhapura), do My Son jezdili vládci meditovat a studovat svaté knihy. Chrámy byly určeny k uctívání boha Šivy, v údolí byly zároveň umístěny i hrobky králů a důležitých učenců. My Son postupně ale ztrácel na svém významu s tím, jak Čamové své hlavní město posunovali postupně dál na jih.

 

Původní technologie staveb je ale dodnes záhadou, podle některých vědců Čamové své chrámy stavěli z nepálených cihel. Jako pojivo měla sloužit pasta z medu a dalších surovin. Kolem objektů pak stavitelé založili oheň a tím jednotlivé cihly k sobě dodatečným vypálením spojili. Jistí si tím ale vědci nejsou.

 

Zhruba od 14. století se datuje postupný zánik čamského království. Neustálé války se severním sousedem - říší Vietů - nakonec skončily pro hinduistický stát porážkou. Prohranou bitvu v roce 1388 ještě říše přežila, zhruba od té dob yse ale datuje postupné zmenšování čamského území. Koncem 17. století Vietové někdejší čamské království zcela ovládli.

 

Po definitivním pádu čamské říše My Son postupně čím dál víc pohlcovala džungle. Znovuobjevení chrámového komplexu se datuje rokem 1898, kdy oblast poprvé prozkoumali francouzští vědci. Ze zalesněného terénu tehdy vystupovalo na 25 typických mohylovitých věží. Francouzští historici postupně okopírovali nápisy v sanskrtu, které ještě bylo možné ze staveb přečíst. A začali také s pozvolnou obnovou věží. Zrestaurován byl především hlavní chrám označovaný jako A1. Vědci také rozdělili údolí na několik lokalit, které jsou označovány písmeny.

Z Hoi An můžete vyrazit na jednodenní výlet do archeologické lokality My Son vzdálené asi 15-20 km. Výlet vám zorganizuje každá z mnoha cestovek v HoiAn za velice levný peníz.

 

Lokalita se také někdy nazývá Vietnamský Angkor (který je v Kambodži, největší chrámový komplex na světě)

 

Toto místo náleželo ke království Champa a jednalo se o důležité centrum země, která byla vybudována v období mezi 4. století až 13. století. Nachází se v místech, kde se rozprostírá hustá džungle, a tak vás nejprve omráčí vysoká vlhkost mísící se s horkem a dusnem.

 

Základním náboženstvím zde byl hinduismus, a království bylo pod silným vlivem Indie a Jávy. Celou lokalitu tvoří chrámy, které jsou postaveny z červených cihel spojovaných kaučukem a které na pozadí všude přítomné zeleni dobře vynikají. Každý chrám má kamenné oltáře na obětiny, které jsou bohatě zdobeny hinduistickými výjevy a symboly. Opuštěnou lokalitu nalezli v roce 1890 Francouzi, kterým se podařilo postupem doby zachránit 15 staveb. Celý areál se rozprostírá na dost velkém území a archeologové jej vhodně rozdělili do skupin, které zároveň korespondují s obdobím největšího rozkvětu Champy. Skupina B tak pochází ze 4. století, skupina C z 8. století a skupina E z 10. století. Skupina A pak byla nenávratně zničena americkým bombardováním během vietnamské války. Po té tu také zůstaly původní americké džípy, které pomáhají s přepravou.

 

Postupně v údolí vyrostlo až 70 staveb. Mocenské hlavní město hinduistické říše leželo v asi deset kilometrů vzdáleném městě Tra Kieu (vietnamský název, původní jméno znělo Simhapura), do My Son jezdili vládci meditovat a studovat svaté knihy. Chrámy byly určeny k uctívání boha Šivy, v údolí byly zároveň umístěny i hrobky králů a důležitých učenců. My Son postupně ale ztrácel na svém významu s tím, jak Čamové své hlavní město posunovali postupně dál na jih.

 

Původní technologie staveb je ale dodnes záhadou, podle některých vědců Čamové své chrámy stavěli z nepálených cihel. Jako pojivo měla sloužit pasta z medu a dalších surovin. Kolem objektů pak stavitelé založili oheň a tím jednotlivé cihly k sobě dodatečným vypálením spojili. Jistí si tím ale vědci nejsou.

 

Zhruba od 14. století se datuje postupný zánik čamského království. Neustálé války se severním sousedem - říší Vietů - nakonec skončily pro hinduistický stát porážkou. Prohranou bitvu v roce 1388 ještě říše přežila, zhruba od té dob yse ale datuje postupné zmenšování čamského území. Koncem 17. století Vietové někdejší čamské království zcela ovládli.

 

Po definitivním pádu čamské říše My Son postupně čím dál víc pohlcovala džungle. Znovuobjevení chrámového komplexu se datuje rokem 1898, kdy oblast poprvé prozkoumali francouzští vědci. Ze zalesněného terénu tehdy vystupovalo na 25 typických mohylovitých věží. Francouzští historici postupně okopírovali nápisy v sanskrtu, které ještě bylo možné ze staveb přečíst. A začali také s pozvolnou obnovou věží. Zrestaurován byl především hlavní chrám označovaný jako A1. Vědci také rozdělili údolí na několik lokalit, které jsou označovány písmeny.