Přečtěte si také co se vám určitě stane, pokud si dobře nepromyslíte plán cesty

Hory, jeskyně, zátoky, pagody, - budou ve Vietnamu pořád

Ale brzy skončí doba, kdy můžete ve Vietnamu vidět život jako před stovkami let. Místní menšiny připomínají život jihoamerických indiánů před 200 lety. A je možné je navštívit a to bezpečně. Vřele doporučuji. Zdá se neuvěřitelné, ale skutečně můžete ještě dnes zažít to, co zažil Fryč, Kořenský, Holub, Elstner, Hanzelka se Zikmundem,... navíc bezpečně.

Jednou jsem četl: Vietnam je zkažený turizmem,... Ovšem z určitého pohledu je dnes každá země „zkažená“ turizmem. Protože turisté, i když jedou sami, jedou stále na stejná místa, která znají z internetu. Ale Vietnam se otevřel světu relativně nedávno a většina oblastí je ještě nepolíbená. Jde o to umět tato místa najít, dostat se tam. Kdyby byly mapy, informace, okamžitě se stanou turistickými.

Vietnam stojí za návštěvu především kvůli etnickým menšinám, které tvoří téměř 8% všech obyvatel. Nejvíce jsou v severním Vietnamu. Jsou ale nejenom ve Vietnamu, ale i v Číně, Laosu a Kambodži.

Každého cestovatele uchvátí především hmongské ženy. Přestože je Hmongů je ve Vietnamu dle statistik velmi málo (asi 1 %) není problém se s nimi v severním Vietnamu setkat.

I když Vietnam poslední roky neuvěřitelně rychle ekonomicky roste, vietnamské menšiny stále zaostávají. V minulosti byly velmi potlačovány a násilně vietnamizovány. Ve válce řada etnik bojovala po boku Američanů a za to velmi brutálně zaplatili. Poslední dobou ale vietnamská vláda otočila, zjistila, že vietnamská etnika jsou dobrým turistickým lákadlem. Zavedla i řadu podpůrných programů. Hlavně v oblasti školství a elektrifikace.

Jak se k menšinám dostat.  V podstatě máte dvě možnosti:

1) S turistickou kanceláří nebo sám do oblastí jako je Sapa, Mai Chau,... Tam zajistit hotel nebo homestay. Pokud se rozhodnete pro cestovku, pak doporučuji výhradně vietnamskou. Česká stejně v těchto oblastech většinou musí využít místní. Platíte oběma.

2) S vietnamským průvodcem kamkoliv jinam, kde menšiny jsou

Kde vesnice menšin jsou:

Největší koncentrace je na severu v horách, kde jsou vesnice nepravidelně roztroušeny. Jsou známá místa jako zde již zmíněná Sapa, kde se však ztrácí přirozenost vlivem turizmu. S menší koncentrací jsou roztroušeny téměř všude po severním a středním Vietnamu, Khmerové i ve Vietnamu jižním. Je dnes ale řada míst, kam vláda turisty pustit nechce. Neexistuje přehledná mapa. Kdyby se tato místa zveřejnila, turisté by tam právě směřovali cesty.

Lze se dostat do oblastí i neturistických s malou skupinou, 4 je již hodně. Bez místního vietnamského průvodce je ale cestování hluboko do hor prakticky nemožné. Sám se snažit dostat bez znalosti vietnamštiny mimo nezmapované oblasti ani nemá smysl. Pokud chceme minority poznat, pobýt u nich, vidět jejich příbytky zevnitř, potřebujeme někoho, kdo umí vietnamsky a je znalý dané oblasti. Neboli druhá, a dle mého názoru jednoznačně nejlepší cesta, je vietnamský průvodce, který vás k menšinám zavede.

Také bez vietnamštiny není možná orientace. Cesty na mapě nejsou, GPS vám tak akorát ukáže polohu na zelené ploše. Já, přestože Vietnam jsem hodně procestoval, zásadně cestuji k minoritám s Vietnamcem. Přesto jsme mnohokrát bloudili. Pokud by jste k takové cestě měli odvahu, klidně napište. Pár skutečně dobrých a spolehlivých Vietnamců znám. Můžete napsat paní Mai, viz kontakty, také  jich pár zná, já cestoval mezi Hmongy i s ní. Navíc její rodiče mají dům blízko vesnic minorit Dao.

Pokud jedete do známých oblastí ať s cestovkou nebo sami, budete mít dobry servis, hotely, homestay. Koncentrace minorit je veliká, stahují se sami k turistům, snaží se jim prodávat svoje výrobky. Pro toho, kdo jede do Vietnamu prvně bude třeba Sapou nadšen.

Na druhou stranu v oblastech nezasažených turizmem (a těch je většina), nebude nikdo natahovat ruku, budou rádi, když si je vyfotografujete, budou velmi laskaví. Budou si na vás sahat, zda jste skutečně bílí, zvát vás do příbytků. Budete mít zážitky jako je známe dnes jenom z knížek. Fakt je to možné.

Je trochu problematičtější zajištění alespoň trochu „lidského“ ubytování. Navíc přes uvolnění od letošního roku přesto policie stále nerada vidí ubytování u lidí bez povolení. To v Sapě třeba není problém. Pokud by jste přesto byli hluboko v horách sami bez Vietnamce, můžete si být jisti, že skončíte dříve nebo později v rukou policie.

Jeden můj cestopis: – Mezi Hmongy

https://www.vietnamista.cz/cestopisy/cesta-mezi-hmongy-uplne-jinak/

Etiketa – Přestože se na internetu objevuje řada rad, nemyslím, že domorodci nejsou tolerantní k jiným zvykům. Zvlášť v neturistických oblastech budete jako někdo z jiné planety. Hlavně se chovat skromně, s respektem. Ale to není potřeba zde snad zdůrazňovat. V plavkách nikdo za minoritami nepojede. Jejich zvyky stejně nemáte šanci znát.

Jeden můj „neslušný“ zážitek z nekorektního chování

V jednom velmi chudém domě jsem dostal darem při odchodu na bambusové hůlce dost odpudivě vypadající zmačkanou kouli rýže s masem. Vše bylo špinavé, neměl jsem odvahu to pozřít. Chtěl jsem to potajmu vyhodit. Vietnamská kamarádka mne v tom zabránila. Je to prý pro ně vzácnost, mají hlad. Abych jim to raději s omluvou vrátil. Určitě to bylo neslušné, možná jsem je i trochu urazil ale někdy bontón musí stranou. Nebojte se, když něco „poděláte“ že bude problém. Opakuji, slušnost a skromnost stačí.

Dary

V neturistických oblastech nečekají na dar, naopak vás „vybaví“ na cestu oni. Pokud vy dáte nějaký dar, potěší nějaké peníze (Dongy, v turistických oblastech i dolary) Pokud je to v horách v zimě, potěší ponožky, čepice, děti jsou bosé.

Fotografování

S focením v neturistických oblastech není vůbec problém, budou dokonce velmi rádi, když se s nimi nakonec vyfotíte. Budou vás tahat za ruku, že ještě musíte vyfotit toho nebo toho. V turistických zase na to jsou zvyklí a někdy mohou už chtít peníze. Protože se určitě nebudete chovat jako neomalení Korejci nebo Japonci, nebudete mít problém.

Pro mne návštěva Hmongů nebyla jenom zajímavý výlet, ale hlavně jsem zkorigoval můj pohled na svět a jeho hodnoty. Často se rozčilujeme nad nesmyslnými věcmi a současně si neumíme vážit života. 

 _______________________________________________________________________

Minority, se kterými se asi nejčastěji v Severním Vietnamu setkáte, rozeznáte především podle oděvu žen.

HMONGOVÉ – červení, bílí, černí, zelení, květinoví.

DAO – červení, černí, s bílými kalhotami, s modrými vestami, se stříbrnými mincemi…

O menšinách

Vesnice jednotlivých menšin jsou často velmi blízko sebe a přesto se diametrálně liší. Za staletí nedošlo k promíchání především proto, protože i když dojde ke sňatku páru z dvou různých etnik, žena automaticky přechází do domu manžela a plně přebírá zvyky komunity. Nemůže sama změnit nic.

Menšiny mají svůj jazyk

Ve Vietnamu se mluví těmito hlavními jazyky:

Vietnamština, Hoa (čínština), Khmer, Tai, Hmong

Hlavní etnické menšiny:

Tay 1,9% Thai 1,7% , Muong 1,5% , Khmer Krom 1,4%, Hoa (čínské) 1,1% , Nung 1,1%, Hmong 1% , ostatní 4,1%

Drtivá většina obyvatel Vietnamu se hlásí k národnosti Viet (Kinh) a mluví vietnamsky 92%

Hlavní náboženství jsou: buddhismus, římskokatolické, synkerická domorodá náboženství, animismus

Většina Vietnamců (Kinh) byla před válkami v Indočíně stoupencem mahajána buddhismu, taoismu a konfucianismu. Dnes se ale většina oficiálně nehlásí k žádnému náboženství, Vietnam je velice atheistická země. Není to ale zcela pravda. Protože se náboženství píše do jejich občanského průkazu, raději tam mají napsáno bez vyznání. Např. katolíci mají omezený přístup k některým zaměstnáním, především státní správě, policii, armádě,...

Vietnamci, Kinh jsou především v nízko položených oblastech.

Většina z 53 oficiálních etnických minorit obývá horské oblasti, i když jsou vyjímky, např Khmer Krom, Hoa a Lao, které jsou soustředěny ve městech nebo nížinách.

Přečtěte si, na co určitě myslet před plánováním cesty