Vodní hyacint, tragédie jižního Vietnamu

Kdo se někdy plavil po deltě Mekongu, případně po jiných tropických pomalu proudících řekách, se s hyacintem určitě setkal. Někde vytváří neprostupné koberce totálně blokující plavbu. 

Nejprve Wikipedia: Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes), též pod názvy tokozelka vzplývavá, tokozelka vodní hyacint, tokozelka tlustostopkatá nebo vodní hyacint, je vodní rostlina z čeledi modráskovitých. Je to rostlina rostoucí na povrchu tropických a subtropických řek, jezer, rybníků a dalších vodních ploch. Řadí se k nejnebezpečnějším invazním druhům rostlin.

Rostlina se rozmnožuje především vegetativně. Oddělení nové rostliny od mateřské trvá pouhých 6–18 dní a během 3 měsíců tak může mít až 250 potomků.

Původně pochází z Brazílie, ale zejména díky pěknému vzhledu se rozšířila jako okrasná vodní rostlina do celého světa a v oblastech tropů a subtropů zplaněla. Stala se tam nebezpečným invazním druhem.

-----------------------------------

Nekonečné zelené koberce rostlin s pokroucenými bujnými stonky, propletenými listy udržovanými na hladině plujícími měchýři s akcenty plisé růžových lístků ,.. to je vodní hyacint. 

V současné době žijeme v geologickém věku známém jako Anthropocene, pojmenovaném kvůli drtivému vlivu lidstva na planetu. To, co je nebo není přirozené, je stále obtížnější určit. Pokud by věk měl mít symbol, žádný by nebyl vhodnější než vodní hyacint. Přezdívaný též „plevel za milion dolarů“, „bengálský teror,“ „modrý ďábel“ a „nepřítel číslo jedna“. Ve vietnamštině se prostě nazývá lục bình.

Rostlina, která nepotřebuje cestovní pas

Rostliny plují bez námahy na vodních cestách po celém Vietnamu a více než 50 zemích na pěti kontinentech. Vodní hyacint je volně plovoucí hydrofyt, nezapustí své kořeny ve dně jako leknín, ale místo toho se vznáší na povrchu a po hladině pluje jako mraky po obloze.

Vodní hyacint pochází z jihoamerických džunglí Brazílie, ale v šestnáctém století jej biologové, botanici a cestovatelé přenesli do Afriky, Evropy a i Asie. Předpokládá se, že do Asie se rostlina dostala v roce 1894 pro dekorativní použití v okrasných lázních botanické zahrady v Bogoru na Jávě v a odtud se z podobných důvodů rozšířila do celého regionu. Vyklouzla z bangkokských zahrad a našla si cestu k řece Mekong. V roce 1902 byl hyacint přivezen do Hanoje a odtud se dále rozšířil do Číny a Hongkongu, kde jej také používali místní obyvatelé ke krmení prasat. 

Vodní hyacint prospíval díky řadě faktorů. Obecně platí, že tato vydatná rostlina může přežít a přizpůsobit se velmi rozdílným podmínkám, včetně širokému rozsahu teploty vody a pH. 

Je to nejrychleji volně rostoucí rostlina na světě, za správných podmínek se může vodní plocha pokrytá vodním hyacintem zdvojnásobit za pouhý týden nebo dva.

Navíc, stejně jako způsob, jakým se červům daří uvnitř rozpadajícího se těla, vodní hyacint se velmi dobře množí ve znečištěné vodě.  K růstu mu přispívá kal z továren, domácí odpad, případně zemědělský odpad bohatý na chemikálie a hnojiva. 

Ve svém původním prostředí měl hyacint nepřítele a tím byl kapustňák, který se jím živil. 

Bohužel ale kapustňáci nežijí po celém světě a v oblastech, kam byla rostlina zavlečena, se nestal pro žádného tvora významným zdrojem potravy a jeho růst je pouze nepatrně omezován hmyzem případně chorobami.

Dnes je hyacint někde tak hustý, že je prakticky nemožné řekou proplout.  Rostliny fungují jako zamrzlá hladina moře. K tomu se nejenom zaplétají do lodních šroubů, ale i ucpávají chladicí potrubí motorů. Výrazně omezují, případně až zastavují lodní dopravu. Velmi komplikují práci rybářům. 

Ale neškodí jenom v lodní dopravě a rybářům. Hyacint poskytuje ideální prostředí pro rozmnožování komárů přenášejících malárii, dengue a dalších nemocí, přičemž zabíjí mnoho ryb a obojživelníků, kteří by hmyz běžně jedli. Stojatá voda také spíše zapáchá.

Ale ani to není vše. Spolu s okamžitými negativními dopady na lidské životy hyacint narušuje ekosystémy s nepředvídatelnými účinky. Kromě soutěže původních rostlin o světlo, živiny a kyslík, zabíjí ryby a další vodní živočichy tím, že redukuje množství slunečního světla, které vstupuje do vody, ovlivňuje místa rozmnožování a rozbíjí potravní řetězce. 

Řešení?

Je velmi komplikované a nákladné. Každoročně boj s touto devítihlavou saní stojí Vietnam obrovské částky.  

Čištění řek od vodního hyacintu je mimořádně náročné, zvlášť když se míchá s pastovým odpadem.  Používají se k tomu různé zábrany, lana, hráze. Dnes jsou také nasazovány speciální čistící lodě, které hyacint rozsekají. Tyto metody mají ale velmi krátkodobý účinek. 

Účinné ale současně velmi nebezpečné je používání různých chemikálií  a pesticidů . V současné době se hodně experimentuje s přirozenou likvidací nasazováním larev černých much a dalšího hmyzu, které by s hyacintem živily.

Může být hyacint prospěšný? 

Může. Asiaté jsou známí tím, že se snaží využít vše co dává příroda do posledního kousku. A tím je i hyacint. Vyrábějí z něj různé koše, podnosy, stoly, židle a značnou část produkce Vietnam i vyváží. Dokonce mezi odběratele dnes patří i společnost IKEA, která odebírá kuchyňské podnosy další kuchyňské výrobky. Ze sušených a lisovaných hyacintů se dnes vyrábí jednorázové nádobí.   Dále je snaha vyžívat hyacint jako krmivo, pro želvy, kuřata, kachny, prasaty a jiná hospodářská zvířata. Také se využívá pro pěstování hub. 

 

Závěr

Vodní hyacint slouží jako dokonalý symbol našeho selhání v odpovědné koexistenci s přírodou.

Vodní hyacint je příkladnou ukázkou, co způsobí člověk svým neodpovědným chováním, a to navíc zcela zbytečně.  Byl to člověk, který rozšířil hyacint do světa a nechal ho zcela volně šířit.